Historie Jäger Regiment 228
Jäger Regiment 228 vznikl oficiálně 6. července 1942 přejmenováním přeživších z 228. pěšího pluku po těžkých bojích v Charkovské oblasti v bojích u města Izjum téhož dne - 6. července 1942. Mimochodem zajímavostí je, že 228. pěší pluk vznikl v rámci 9. mobilizační vlny v Praze 10. prosince 1940 na území tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava.
Od svého vzniku byl Jäger Regiment 228 přiřazen k 101. Jäger divizi (dříve 101. lehká pěší divize) a posílen čerstvými zálohami z německého Heilbronnu, konkrétně ze 380. záložního pěšího praporu a dovybaven pro boj v nehostinných podmínkách.
Vzápětí byl pluk převelen do oblasti dnešního Donbasu na Ukrajině. Spolu se 101. Jäger divizí byl od 9. července 1942 zapojen do vytrvalých bojů trvajících až do 7. srpna 1942. Pluk se dále probojoval až do do míst Kubáně a v polovině srpna 1942 pak až k oblasti kolem Maikopu, tedy několik stovek kilometrů jižně od Kubáně. Zde se střetl mimo jiné se sovětskou 32. gardovou střeleckou divizí v těžkých bojích v horách o železniční tunely a opevněné horské pozice.
Obergefreiter - léto 1943 - Kubáňské předmostí.
Nasazení Jägerů nebylo náhodné, vzhledem k nehostinnému terénu byly tyto elitní a těžkými boji prověřené jednotky schopny rychle překonávat náročná území a postupně se dostat s podporou Luftwaffe a SS Wiking během října až na Kavkaz. Jmenovitě mezi 3. až 14. říjnem 1942 do oblasti Kurinkij a 15. až 16. října 1942 pak vzali útokem Jelisswaetpolskij průsmyk. Od 20. října 1942 byl pluk umístěn v Sarja Gora a bránil téže průsmyk nejen proti sovětským útokům, ale i partyzánům. V tomto období zaznamenal Jäger Regiment 228. také své největší ztráty.
15. ledna 1943 pluk ustupuje z Kavkazu zpět až ke Kubáňskému předmostí vzhledem ke zničení Paulusově 6. armádě ve Stalingradu a silnému tlaku posílených a početně silnějších sovětských svazů. Větší boje probíhaly především v Tochtamukai, Schendschij, Krasnodaru, Auscheds, Ssadowij, Krimskaya a Novorossijsk. Po bojích v Kubáňském předmostí pluk převzal obranu úseku pobřeží u Temryuku 15. července 1943, aby zajistil poloostrov Taman. 13. září 1943 byl pluk přesunut na Krym do pozic obranné linie Panther-Wotan (jinak známá také jako Ostwall - táhnoucí se mezi Čudsko-pskovským jezerem a Narvou až k Baltskému moři).
19. září 1943 vypukla na této linii velká sovětská ofenziva. V listopadu 1943 pokračovaly těžké obranné boje na obou stranách na dolním Dněpru u Berislavu. Tuto ofenzívu se již Němcům nepodařilo odrazit a pluk spolu s divizí začal ustupovat již pouze dál směrem na západ.
Příslušníci Jäger Regimentu 228
prosinec 194, Kubáňské předmostí.
Začátkem ledna 1944 se pluk přemístil do Vinnycje, tam probíhaly především obranné boje v oblastech Komarov, Woronowzy, Latanzy, Potoki, Schenderiwka a Rotmistriwka. Boje v oblasti Vinnycje trvaly až do března roku 1944. Následně během velice tvrdých bojů byl pluk situován v oblastech Vinnycje, Brailov, Bar, Novaya Uschiza, Kamenetz-Podolsk a Uszieocko. Zde je se svou divizí pluk dokonce několikrát spolu s 1. tankovou armádou generála Heinricihoi obklíčen sovětskou armádou. 10. dubna 1944 začaly boje v oblastech Stypa a Dnjetr u Wozilow, Snowidow a Isakov, které trvaly až do 20. dubna 1944. Poté se vojenská aktivity přesunuly do lesů v oblasti severozápadně od obce Zukow u Brotniki a pluk se poté zapojil i do bojů v oblasti Peczeniyzn. Mezi 16. a 27. červencem roku 1944 se pluk účastnil bitvy o Lvov, jižně na řece Dněstr. 8. srpna 1944 začíná pluk postupně ustupovat z Karpat, při kterém se zapojuje do bojů v oblasti polského Turku. Jäger Regiment 228 se tak zapojuje do zlomových bojů v rámci sovětské Karpatsko-dukelské operace. 20. září 1944 pluk opouští pozice v Turce. Další ústup probíhá skrze Karpaty a pluk se 28. října 1944 pak stahuje do pozic severozápadně od Užhorodu. 10. prosince 1944 se pluk nachází již na Slovensku a ustupuje kolem obcí Jasenov, Sobrance, Michalovce až ke Košicím.
Mezi 27. prosincem 1944 a 12. lednem 1945 je pluk přesunut jižně od Banská Štiavnice. Zde pluk svádí velmi tvrdé obranné boje a ustupuje dále ke Zvoleni, Banské Bystrici a Horní Pohroní (Horehronie). V březnu a dubnu roku 1945 pluk bojuje v náročném terénu ve Vysokých Tatrách. Koncem dubna se pluk přesouvá do Malacky, západně od Karpat. Na západním břehu řeky Moravy dále ústupuje až do Záhorské Vse, pokračuje pak do Rakouska do obce Prottes a Matzen. Začátkem května 1945 ustoupil pluk do města Hollabrunn, Horn, Weitra a vstupuje opět na území Čech do obce Německý Benešov (dnes Benešov nad Černou) a Rožmberka nad Vltavou. Zde se vzápětí Jäger Regiment 228 v rámci 101. Jäger Division, v té době již zredukované na velikost pouhé Kampfgruppe (mezi 300 až 800 vojáky), vzdává do amerického zajetí a oficiálně zaniká. Z původních 15 000 vojáků, kteří byli také kontinuálně doplňovány ze záloh, se tak konce války dočká pouhých několik stovek mužů.
Kdo byli Jägeři
Jägeři, což v němčině znamená lovci, spoléhali především na vysokou úroveň speciálního výcviku, profesionální komunikaci, a také nezanedbatelně síle mobilního dělostřelectva. Vzhledem k diverzitě bojišť, které přirozeně ne vždy umožňovaly efektivně nasadit masivní pěchotní útoky, byly proto jednou z důležitých složek armády. Hlavní podstatou Jäger divizí, neboli mysliveckých, byl boj v nepříznivém terénu, kde menší koordinované jednotky byly v praxi lépe použitelné při přesunu a v boji s nepřítelem, než standardní těžkopádné pěší divize. Ve srovnání s jednotkami Jägerů byly sice pěší divize vyzbrojeny daleko těžšími zbraněmi než Jägeři, nicméně ti si pro změnu držely náskok nad výzbrojí horských myslivců. Jednalo se tedy tak o kompaktní, dobře vyzbrojené jednotky, které z taktického hlediska vyplňovaly mezeru mezi brutální sílou pravidelné pěchoty a vysoce specializovanými elitními horskými jednotkami - Gebirgsjäger. Především v začátcích války byly proto Jägeři nasazování nejen do hornatých terénů, ale také měst, a to z důvodu vysoce efektivní schopnosti přizpůsobit se ve specifických podmínkách aktuálního bojiště a všem daným specifikům, dokonce i městské zástavbě. Zajímavostí je také to, že jak v průběhu války docházelo ke snižováním početních stavů divizí, převzala se struktura právě Jäger divizí a veškeré pěchotní divize se postupně začaly skládat pouze ze dvou namísto ze tří pluků.
Významní členové Jäger Regiment 228
Nositelé rytířského kříže z Jäger Regiment 228
Gefreiter Hans Baindner
30. 1. 1924 - 9. 5. 2003
Rytířský kříž udělen 24. 6. 1944
Oberfeldwebel Johann Schwerdfeger
24. 11. 1914 - 25. 12. 2015
Rytířský kříž udělen 17. 5. 1943
Dubové ratolesti uděleny 14. 5. 1944
Oberleutnant Josef Kult
20. 1. 1912 - 22. 2. 1943
Rytířský kříž udělen 7. 10. 1942
Dubové ratolesti 15. 3. 1943 (uděleny posmrtně)
Gefreiter Jakob Kuchar
24. 9. 1923 - 1. 1. 2020
Rytířský kříž udělen 11. 5. 1945
Major Hartmut Hüttner
( ? - ? )
Rytířský kříž udělen 15. 3. 1943
Oberst Bernhard Sieber
24. 5. 1905 - 23. 9. 1944
Rytířský kříž udělen 24. 6. 1944
Gefreiter Oskar Rudler
10. 10. 1921 - 22. 11. 2004
Rytířský kříž udělen 5. 4. 1945
Oberst Karl Busche
17. 9. 1903 - 28. 5. 1943
Rytířský kříž udělen 28. 2. 1943
Oberstleutnant Emil Liebmann
20. 8. 1911 - 5. 1. 1973
Rytířský kříž udělen 18. 11. 1944
Feldwebel Pius Butz
23. 4. 1916 - 16. 4. 1944
Rytířský kříž udělen 6. 3. 1944
General der Infanterie Karl Püchler
13. 5. 1894 - 5. 2. 1949
Rytířský kříž udělen 20. 12. 1941
Oberjäger Josef Springmann
13. 5. 1894 - 5. 2. 1949
Rytířský kříž udělen 5. 4. 1945
Oberleutnant Karl-Heinz Becker
2. 10. 1920 - 26. 2. 2016
Rytířský kříž udělen 20. 3. 1944
Známé osudy dvou vojáků z horní fotografie
Oberfeldwebel Friedrich Hieber
v civilním životě truhlář žijící v Ulmu. Naposledy viděn v roce 1943 v Krimskaja.
Oberjäger Leonard Hellenbrandt
byl zabit tři týdny po pořízení této fotografie.
Narodil se 8. června 1909 a padl 17. ledna 1943, 12 km jižně od Ssamurskaja - oblast Kubánského předmostí.
Další známí příslušníci Jäg.Rgt. 228 a 229
Gefreiter Ludwig Augenstein
7. Kompanie / Jäger-Regiment 229 / 101.Jäger-Division
Narozen 4. srpna 1922, byl prohlášen za pohřešovaného během bitvy u Krimskaja 26. května 1943.
V době kdy byla tato fotografie pořízena, jednotka Jägerů ještě nenosila odznak Jägera na čepici, ale k jejich Feldmützi vzor M43 se připínal pouze odznáček dubového listu. Rovněž výložky se změnily z bílé (101. lehké pěší divize) na světle zelenou (101. Jäger Division).